Které hračky na cestu autem pro děti vybrat? Tiché a bez malých dílů

Hračky na cestu autem pro děti nemusí být drahé ani hlučné, mají být hlavně bezpečné a zabavit na delší dobu. Dobrá volba je tichá, měkká a bez malých dílů, které se rozkutálejí pod sedadla. Dlouhá cesta se zvládne lépe, když máte předem připravené překvapení a víte, co dělat, když dětem dojdou nápady. Odpovědi najdete v otázkách, které si rodiče před cestou nejčastěji kladou.

Jaké hračky se do auta hodí?

Hodí se věci, které se dají hrát vsedě v pásech a nezpůsobí rámus. Samolepky na papír, malé omalovánky bez kuliček, magnetické tabulky nebo mazací tabulka. Pro menší děti jsou skvělé měkké knížky, plyšáci a hudební knihy s regulací hlasitosti.

Starší děti uvítají karty na hraní, bingo s obrázky, hlavolamy nebo drobné kreslení. Audioknihy a pohádky jsou užitečné pro všechny věkové skupiny. Dopřejte jim vlastní sluchátka, pokud sdílejí sedadlo.

Vyhýbejte se tvrdým a těžkým hračkám. Při prudkém brzdění by se mohly stát projektilem. Měkké věci jsou bezpečnější a méně hlučné. Káva, jídlo a pití patří do nádob s uzávěrem.

Co s malými díly v jedoucím autě?

Malé díly do auta nepatří, zejména u dětí do tří let. Ztrácejí se pod sedadly, mohou se dostat do úst a rodič je za volantem nedosáhne. Lego, korálky a drobné figurky zůstanou doma.

Pokud staršímu dítěti vezete hru s menšími částmi, zvolte magnetickou verzi nebo jednotlivé kusy v látkovém pytlíku s poutkem. Ať má pytlík připevněný k sedačce. Hračky pak nepadají a snáz se hledají.

Na krku nenoste šňůrky ani dlouhé tkaničky. Při hře v pásech by se mohly zamotat. Připevňovací pásky nahraďte krátkými a pevnými.

Jak dlouho hračky vydrží a jak je střídat?

Nová věc zaujme na dvacet minut, ne na dvě hodiny. Naplánujte proto několik překvapení a podávejte je postupně. Zabalte je do papíru nebo látky, aby bylo otevírání hrou.

Rozdělte je do tří skupin: tiché hry, hudba nebo pohádky a něco k pohybu, třeba prstová hra s říkankami. Střídejte podle nálady. Dítě, které se nudí, si ráda zahraje hru s vámi.

Plánujte zastávky. Po dvou hodinách jízdy dopřejte pohyb venku. Děti, které se vybíhají, pak snáze vydrží další úsek. Krátká přestávka vyhrává nad dlouhým trápením.

A co když se děti hádají?

V malém prostoru se hádky objeví skoro vždy. Rozdělte hračky a prostor, aby každé dítě mělo svou tašku. Společné hry vymýšlejte tak, aby se nikdo nehádal o výhru: hledání barev za oknem, počítání červených aut, vymýšlení příběhu po větě.

Pokud napětí roste, zastavte a vyhněte se vyhrožování. Zkuste změnit činnost, pustit pohádku, nabídnout svačinu. Často je důvodem hlad nebo únava, ne hračka.

Řidič by neměl řešit spor za jízdy. Domluvte se s druhým dospělým, nebo zastavte na bezpečném místě. Za volantem je nejdůležitější soustředění.

Nevolnost a obrazovky: kdy je vhodné se jim vyhnout

Některé děti trpí nevolností při čtení nebo sledování obrazovky v jedoucím autě. Pokud k tomu patří i vaše, vyhněte se dlouhému čtení a raději zvolte poslechové hry. Pomáhá pohled z okna, čerstvý vzduch a menší jídlo před cestou.

Tablet nebo telefon můžete použít jako rezervu, pokud jim to nevadí. Připravte si stažené pohádky, aby nezáleželo na signálu, a nastavte hlasitost. Neprodlužujte ale jejich čas na celou cestu.

Při přetrvávající nevolnosti se poraďte s pediatrem nebo lékárníkem, jaké postupy jsou vhodné pro věk dítěte. Nepodávejte nic bez doporučení.

Můj tip: Doporučila bych zabalit "krabici na cestu" pro každé dítě, kterou má na klíně a kterou po cestě vymění. Do krabice patří tři až čtyři tiché překvapení, třeba nové omalovánky, samolepky a malá knížka. Dítě pak ví, že se má na co těšit.

Zdroje

• Česká obchodní inspekce
• Ministerstvo dopravy ČR