Rozvoj jemné motoriky: jak začít už od miminka

Jemná motorika, tedy ovládání prstů a ruky, se nezačíná rozvíjet až ve školce. Začíná prvním úchopem hračky a pokračuje každou činností, při které dítě něco bere, staví nebo kreslí. Kdo na ni myslí včas, usnadní dítěti později psaní i sebeobsluhu.

Proč jemná motorika rozhoduje

Ruka a mozek jsou propojené. Když dítě cvičí prsty, rozvíjí i pozornost, trpělivost a schopnost plánovat pohyb. Zručnost se pak projeví při psaní i při oblékání, jídle a hře.

Není to soutěž o to, kdo má dřív úhledné písmo. Jde o to dát dítěti dost příležitostí zkoušet, uchopovat a tvořit. Rychlost přichází sama, když má ruka praxi.

Nejmenší děti: od úchopu k přesunu

Kojenec začíná tím, že uchopí předmět celou dlaní, a teprve postupně přechází k pohybu palce proti prstům. Pomáhají hračky, které se dají chytit, přesunout z ruky do ruky a pustit. Zbytečně složité hračky na tohle nestačí.

Bezpečnost je na prvním místě. Malé části patří mimo dosah a hračky musí odpovídat věku. Dítě se učí i ústy, takže velikost a materiál mají větší váhu než barevnost.

Batolata a předškoláci

Ve dvou a třech letech se objevuje stavění z kostek, navlékání korálků, mačkání a trhání papíru. To všechno posiluje prsty. Vhodné je i to, co je trochu nepořádek: modelína, písek, těsto a voda.

Předškolák zvládne stříhat nůžkami, kreslit postavy a skládat jednoduché tvary z papíru. Někdy se tyto činnosti zdají jako hra, ale jsou to přesně ta cvičení, která připravují ruku na psaní. Čím víc jich dítě zažije, tím menší jsou později obtíže s úchopem tužky.

Školní věk a psaní

Nástup do školy je pro ruku velká zátěž. Kreslení, vybarvování, skládání a práce s drobnými předměty pomáhají udržet tempo. Když se přidá správný úchop a vhodná tužka, psaní se zjednoduší.

Úchop se nemá vynucovat silou. Když dítě drží tužku křečovitě, pomůže uvolnění, kratší úseky a hry na procvičení prstů. Psaní by mělo zůstat plynulé, ne boj s tlakem.

Činnosti, které pomáhají

• navlékání korálků a provlékání tkaniček,
• mačkání a modelování z hlíny nebo těsta,
• stříhání papíru,
• skládání drobných předmětů pinzetou nebo prsty,
• kreslení a vybarvování,
• práce se skládačkami a stavebnicemi.

Stačí málo a pravidelně. Dvacet minut tvořivé činnosti denně dá za měsíc víc než víkendová dávka všeho najednou.

Nejčastější chyby

Mezi nejčastější patří předělávání činností za dítě. Když rodič sám navlékne korálek nebo dokreslí obrázek, dítě přichází o cvičení. Další chybou je spěch a tlak na výkon, který z tvořivé chvíle dělá povinnost.

Pomáhá i to nepředbíhat vývoj. Není důvod nutit tříleté dítě psát, když jeho ruka potřebuje nejdřív hrubší činnosti. Každá etapa má svůj smysl a přeskočit se nedá.

Časté otázky

Kdy začít s rozvojem jemné motoriky?

Od prvních měsíců, přirozeně. Nejmenším stačí hračky k uchopení a přesunu. Složitější činnosti přicházejí s věkem. Není potřeba trénovat podle tabulky, jde o dostatek příležitostí.

Má smysl kupovat speciální pomůcky?

Někdy pomohou, ale nejsou nutné. Spoustu věcí zvládne obyčejný papír, nůžky, těsto nebo kostky. Drahé pomůcky nemají cenu, když dítě použije jen dvakrát. Lepší jsou jednoduché věci, které má pořád po ruce.

Co když dítě kreslení nebaví?

Zkuste jinou činnost se stejnou dovedností. Někoho baví modelovat, jiného stříhat nebo skládat. Smyslem je procvičit prsty, ne nutit k jedné oblíbené činnosti. Nabízejte, netlačte.

Jak poznám, že má dítě potíže s motorikou?

Když je zručnost výrazně slabší než u vrstevníků, dítě se vyhýbá kreslení a psaní nebo si stále neporadí s oblékáním. V takovém případě se vyplatí poradit se s pediatrem nebo s odborníkem v poradně, kteří navrhnou další kroky.

Můj tip: Nechte dítě dělat činnost samo, i když to trvá déle a dopadne to jinak. Právě chvíle, kdy si samo zkusí navléct korálek nebo dokreslit kolo, posiluje ruku nejvíc.

Zdroje

• Světová zdravotnická organizace, informace o vývoji dítěte v raném věku.
• Státní zdravotní ústav, materiály k vývoji a výchově dětí.
• Pedagogicko-psychologické poradny, obecné informace k rozvoji jemné motoriky.