První lásky našich dětí

Lásky nepřicházejí jenom v dospělosti, ale přicházejí i v dětství. Není to nic výjimečného. Kdy k tomu dojde, jak se projevují a jak by se měl správný rodič také zachovat? To všechno se můžete dozvědět.

Jak taková láska vypadá?

Zajímá vás, jak první lásky vašich dětí poznáte? Nebojte se, bude to jasně identifikovatelné. Vám jako rodičům to pochopitelně přijde úsměvné. Dozvíte se totiž, koho si váš syn nebo dcera, až vyrostou vezmou, stejně jako uvidíte, že si navzájem dávají různé dárky. Stejně tak si malují i obrázky, na kterých není nikdo jiný, než oni dva. Toto jsou typické projevy prvních lásek u dětí, které se objevují stále dříve. Konkrétně k tomu dochází už ve věku předškolním. Nebuďte z toho jako rodiče nijak zaskočeni.

První lásky vycházejí z vrozených pocitů

Ona náklonnost, tedy první lásky dětí jsou zcela běžné a je třeba říci, že se jedná o něco vrozeného. Nejedná se vlastně o nic jiného, než o konkrétní projevy náklonnosti. Dítě v tomto ohledu lásku zase až tak necítí, protože vše považuje spíše za kamarádství. U rodičů je ale pohled jiný, jelikož ten přesně ví, co se v životě dítěte děje. A s ním jsou spojeny třeba i první znaky galantnosti a ochranitelnosti, kdy se chlapec s dívkou o něco rozdělí, nebo ji samozřejmě bude bránit. I toto je konkrétně projev právě prvních lásek.

Později může jít o nápodobu

První lásky přerostou v další, které už mohou být v pozdějším věku nikoliv projevem náklonnosti, ale mohou být i projevem nápodoby dospělých. A v čem konkrétně? Je to třeba situace, kdy se chlapeček s holčičkou drží za ruce, nebo si dají svou první pusu. Je jasné, co je inspirovalo. Jsou to třeba rodiče, nebo i jiní lidé, které znají ze svého okolí. Ani to není nic výjimečného, jelikož jde o situaci zcela přirozenou. Konkrétní projevy závisí hlavně na otevřenosti samotného okolí.

V kolika letech pořídit dítěti mobilní telefon

Mobilní telefony jsou přirozenou součástí života dospělých. A jelikož doba jde neustále kupředu, je očekávatelné, že ho budou chtít také děti. A kdy nastává ta pravá doba pro pořízení telefonu? A jaký by to měl být?

Ideální doba je okolo deseti let

Když se podíváme na názory odborníků, ti se poměrně jasně shodují na tom, že ideální doba pro koupi mobilního telefonu je okolo deseti let. Je to proto, že dítě už ho vesměs vidí u svých spolužáků, stejně jako je to proto, že už má dostatek rozumu na to, aby ho nejenom umělo používat, ale aby ho umělo používat správně. Také v tomto věku hrozí menší riziko, že ho zapomenou, nebo ztratí.

Někteří rodiče ho koupí ještě dříve

Dnes není problém vidět i předškolní dítě, které mobilní telefon má. Jde naštěstí o výjimky, protože určitě nejde o dobrou volbu. Když už, tak je ještě přijatelnou dobou věk nástupu do školy. Pokud dítě například dojíždí a není možné ho denně vozit, je takový telefon dobrou kontrolou, jak může mít rodič s dítětem kontakt a jak může zjistit, zda je všechno v pořádku. Zde tedy hraje roli hlavně praktické hledisko před tím, aby bylo dítě takzvaně „in“.

Raději doma u rodičů

Na co děti takový telefon vlastně potřebují? Když pomineme výše uvedené praktické hledisko spojené s kontaktem s rodiči, tak dominují hlavně hry, video portály a také internet. Zde je jasné, že pro tyto důvody není telefon pro dítě v menším věku nutný. Když už ho chce, může si půjčit telefon rodičů, a to samozřejmě po dobu, kdy bude doma. Rodič tak má kontrolu jak nad dobou použití, tak i nad tím, co dítě s telefonem přesně dělá.

Pozor na vysoké účty

Jaké je optimální řešení? Je to neomezený tarif, díky kterému nehrozí, že by přišel až nadměrný účet za telefon. Stejně tak by mělo být samozřejmostí, že se zablokuje volání na barevné linky, a pokud dojde i k vyčerpání dat, tak by nemělo být možné balíček obnovit, nebo přikoupit další.

Co všechno děti sní a neměli by

O dětech se dá říci, že hlavně v menším věku mají tendence na vše si nejenom sáhnout, ale mají tendence si také vše dávat do úst. A tak velmi často dojde k situaci, že snědí něco, co by sníst neměly. Jaké věci patří mezi nejčastější?

Drobné mince

Už naštěstí žijeme v době, kdy nejmenší mincí je koruna, která je přece jenom celkem velká a tak ji ne každé dítě zvládne spolknout. Dříve tu ale byly desetníky a dvacetníky, které byly skutečně mincemi, které byly velmi malé. A tak se stávalo, že je děti velmi často snědli. Naštěstí, vzhledem k velikosti mince, z nich zase poměrně snadno vyšly.

Malé kamínky a hlína

Že si děti bez dozoru mohou dát hlínu do pusy, to není nic výjimečného. Že ji ale mohou dokonce i sníst? Ani to nemusí být zase až tak zvláštní. Je to naopak celkem častý stav, který potvrzuje mnoho rodičů. Na druhou stranu, když nejde o velké množství, zase až tak to nevadí. To proto, že často jí může sníst i dospělý. Stačí třeba jenom špatně omytá mrkev, jahoda, nebo jiná zelenina.

Granule pro psy

Je ve vaší domácnosti pes, který má stále plnou misku? Potom pozor na to, zda se kolem ní nemotá i váš potomek. I pro něho mnohou být lákavé a může je ochutnat, nebo se do nich dokonce pustit. Jestliže ale dobře krmíte svého psa, nemějte obavy, jelikož taková ochutnávka je pro dítě neškodná. Podobně jako je tomu u jiných prémiových krmiv pro zvířata.

Různé bobule

Ty už problémem skutečně být můžou. Pokud s dítětem rádi chodíte do přírody, dejte pozor na to, co kde najde. Bobule svým tvarem a barvou mohou vypadat lákavě, jako borůvky. A tak je dítě chce ochutnat. Některé jsou neškodné, ale u některých pozor na to, že mohou být dokonce i jedovaté. Co v takovém případě? Raději zjistěte typ bobulí a v případě potřeby vyhledejte lékaře. A příště dětem důrazně vysvětlete, že takové plody se jíst nesmí.

První vzpomínky z dětství

Paměť dítěte se začíná rozvíjet už od prvních dní, co se narodí. Jsou schopny rozeznávat, i si částečně pamatovat. Dané vzpomínky však do dospělosti rozhodně nevydrží. Kdy nastává ta zlomová doba a na co si lze vzpomenout právě v dospělosti?

V jaké době se začínají tvořit vzpomínky, které budou trvalé?

Bylo to sice velmi složité zjistit, ale díky mnoha výzkumům a také díky různým dotazníkům je v tuto chvíli možné říci, že vzpomínky, které si lze vybavit i v dospělosti, se ukládají do paměti až okolo tří nebo okolo čtyř let. Pokud k tomu dojde dříve, je to velmi ojedinělé. Některé studie sice tvrdí, že se mohou uchovávat vzpomínky už ze dvou let věku, ale otázkou je, nakolik je to přesné a zda zde nedochází jenom k tomu, že se některé situace slévají dohromady.

Primárně to jsou pozitivní výjevy

A co je první věc, kterou si dítě zapamatuje do dospělosti? Rozhodně nelze říci, že by to bylo cokoliv určitého. Co ale jisté je, to je fakt, že se ve většině případů uchovávají pouze vzpomínky, které jsou pozitivní. Pokud tedy dojde během zmíněného období k řadě pozitivních věcí, které mohou na dítě mimořádně zapůsobit, je zde velká pravděpodobnost, že si na ně vzpomenou i v dospělosti. Naopak ty negativní se lidská psychika snaží spíše eliminovat.

Ve spojení s rodinou

Téměř každý zážitek spojený se vzpomínkou vybavenou v domácnosti se týká toho, co se prožilo se samotnou rodinou. Málokdy se jedná o situaci, kdy si dítě někde samo hrálo, nebo trávilo čas ve školce. Citová vazba je zde pevně daná a tak se může jednat třeba o situace, jako Vánoce, darování určitého vysněného dárku, stejně jako to může být pohádka, básnička nebo říkanka, která byla opakována stále dokola. A je to právě opakování, které má vliv na zapamatování. Můžete to u svého potomka vyzkoušet a za 15 let se ho zeptat, zda si danou věc pamatuje.

Průběh období prvního vzdoru

Výchova dítěte má své pozitivní, stejně jako má i své negativní stránky. Pokud máme být konkrétnější, tak se dříve nebo později objeví období prvního vzdoru. O co se jedná a jak se správně zachovat?

Takzvaná první puberta

I takto se mezi lidmi období prvního vzdoru velmi často označuje. Začíná už celkem brzy, jelikož někteří rodiče potvrzují, že toto období se objevilo už v době, kdy dítě bylo teprve v osmnáctém měsíci. Jde ale spíše o výjimky. Pokud jste rodiče, tak první vzdor očekávejte zhruba v rozmezí dvou až tří let. To je obecně ta doba, kdy si dítě začíná uvědomovat sebe a tedy i své vlastní já.

Důvody jsou jasné – nedostalo, co chtělo

Proč se vlastně období prvního vzdoru objevuje? Je to dáno právě uvědoměním si jeho místa v životě. A spolu s tím přichází na řadu zájem o řadu věcí, které dítě jednoduše chce a musí mít. Pokud mu je rodič odmítne dát, tak dojde ke vzdoru. Ten je charakteristický různě. A to třeba křikem, stejně jako pláčem, nebo dokonce výraznými záchvaty vzteku. Záleží tak na konkrétním dítěti, jaké budou jeho projevy. Jako rodiče počítejte s tím, že nebudou slabé.

Boj není vhodným řešením problému

Nastává otázka, jak celou situaci nejlépe vyřešit. Zde je nutné jasně říci, že to rozhodně není boj s dítětem, který by byl správnou cestou. Je třeba dát pouze najevo svoji autoritu. Jak? Nejlepší způsob je napodobování. Tak, jako se dítě vzteká a křičí, že něco chce, tak může rodič začít se vztekem, že mu to nedá. Toto je ideální postup hlavně pro rodiče začátečníky.

Pozor na přehnané zákazy

Ty v období vzdoru, ale před ním nebo potom také nejsou dobrou výchovnou metodou. Dítě samozřejmě musí mít určité limity a mantinely, ale na druhou stranu když je mu vše zakázáno, výrazně to brání jeho přirozenému rozvoji. Ideální je najít onen poměr a poté se dá zvládnout i samotné období vzdoru.

Rozvíjejte manuální zručnost už od začátku

Manuální zručnost je u dětí velmi důležitá, jelikož díky rozvoji jednotlivých technik napomůžete budoucímu vývoji vašeho potomka. Jak postupovat a jaké jsou osvědčené metody? Dáme vám několik příkladů.

Už od útlého věku

Dá se říci, že na rozvoj manuální zručnosti není nikdy pozdě. Na druhou stranu platí, že čím se začne dříve, tím pochopitelně lépe. Proto je ideální začínat už v útlém věku dítěte. Pomoci k tomu mohou hračky, které jsou zaměřeny na rozvoj motorických vlastností. Jsou poměrně známé a mezi základ patří různě tvarované plastové kostičky, které musí dítě správně vložit do různých otvorů. Už to je první krok k manuální zručnosti.

Pořiďte mu kopie reálných pracovních nástrojů

Stejně, jako si malé holčičky rády hrají na maminky a na vaření, mohou si malí kluci hrát na své tatínky. Zde se hodí koupit takové hračky, které jsou kopiemi reálných nástrojů. Jsou to třeba plastové šroubováky, kladívka, pilky a mnoho dalšího. Ty první mohou být plastové a tak při tvoření a učení zručnosti dítě využívá spíše jenom fantazii.

Nutností jsou i hračky, ze kterých lze tvořit

Pro starší generace je to třeba známý Merkur, který není problém pořídit i nyní. Ten j rozhodě vzdělávací hračkou dávanou často na první místo. Hitem je i Lego. Různé edice nejsou už jenom obyčejnými kostkami, protože také prověří manuální zručnost dítěte, které z nich musí něco postavit.

V pozdějším věku je třeba zapojovat dítě do aktivit rodičů

Když jde o pozdější věk dítěte, je třeba ho zaměřit do jednotlivých aktivit jeho rodičů. Tím je myšleno třeba to, že malý chlapec již může pomáhat muži v dílně, který mu bude dávat jednodušší úkoly. I takto se manuální zručnost začne rozvíjet. V první fázi bude nutností pomoc dospělého, ale později užitě vše zvládne samo a bude možné dokonce i stupňovat náročnost jednotlivých daných úkolů.

Mluvíme s dítětem dvojjazyčně

Není nic výjimečného, že má dítě rodiče, kteří nepocházejí z jedné země. Vlivem toho může doházet k situaci, že má každý jinou řeč. V rámci toho dochází ke komunikaci s potomkem dvojjazyčně. Jak se k této situaci nejlépe stavět?

Do budoucna jasné plus

Primárně je třeba říci, že dva jazyky v jedné rodině jsou pro dítě jasné plus. Toto proto, že taková situace je předurčena k tomu, že se bude lépe rozvíjet, bude kreativně myslet a bude mít náskok i ve škole. Dokonce mu to pomůže třeba i k lepšímu čtení, i k lepší komunikaci. Když nenajde slovíčko v jedné řeči, může si pomoci tou druhou a tak sdělí požadovanou myšlenku.

Kdy začít?

Není problém začít dvojjazyčně komunikovat už od raného věku dítěte. Pamatujte, že žádné narození dítě není předurčeno k určité řeči. Vše se naučí a tím, co slyší a co k tomu přiřazuje. Dvojjazyčnost od útlého věku není problém, jenom je třeba vždy dobře ukázat, co dané slovo znamená. Že máme pravdu, potvrzuje i to, že pro jednu věc lze v našem jazyce najít řadu synonym. Dítě tak slyší různá slova, ale u všech se naučí správný význam.

Eliminujte zmatky

Jak na to? Je to celkem jednoduché. Ten, pro něhož je rodný jazyk čeština, bude na dítě mluvit výhradně jenom česky. Ten, pro koho angličtina, zase výhradně jenom anglicky. Když spolu budou mluvit partneři anglicky, tak vždy mimo doslech dítěte. Jinak by ho to mohlo mást a nevědělo by, že musí jazyky rozlišovat. Toto je jedna ze základních povinností obou rodičů.

Může se objevit krátkodobé zpoždění

Na závěr dodejme, že i když má tento postup dlouhodobé plusy, může se objevit jedno krátkodobé negativum. Může dojít ke zpoždění řeči, což ale není nijak výrazné a poslední výzkumy ukazují, že je to jev spíše individuální. Stejně tak může docházet k situacím, že se s mluvou opozdí dítě, které používá jeden jazyk a dříve začne naopak mluvit to dvojjazyčné.

Jak prospívá interakce dětí v zájmových kroužcích

U dětí je často trendem podporovat hlavně jejich individualitu. Není to ale jediná možná cesta, která je tolik doporučována. Do popředí se dostává i snaha o jejich zapojení v zájmových kroužcích. Proč? Přináší to celkem velký prospěch a mnohá pozitiva.

Naučení, že dítě není na světě samo

Prospěch interakce dětí v zájmových kroužcích je dán i tím, že se dítě jasně naučí, že není na světě samo. I když je cílem rozvíjet jeho individualitu, stále tu jsou určité mantinely, jelikož je nutné brát ohled na ostatní. Naučí se, že jsou věci, při kterých musí respektovat, že má kolem sebe i někoho jiného a nemůže být nutně jenom po jeho – ideální, jak eliminovat první příznaky takzvané rozmazlenosti.

Zapojení do kolektivu a získání kamarádů

K tomu může posloužit školka i škola, ale ne vždy se jedná o ideální zařízení. To proto, že zde se s dětmi hlavně pracuje a tak na volné aktivity nemají zase až tolik času, jako v zájmovém kroužku. Zde je prospěch celkem jasný a je spojený s tím, že dítě při společných aktivitách mnohem lépe zapadne do kolektivu a tak si i mnohem lépe dokáže získat případné kamarády. Navíc je pozitivum, že ve stejné věkové kategorii, jelikož pro ně je řada kroužků takto vypisována.

Dítě se naučí spolupracovat

Další prospěch interakce v rámci zájmových kroužků je spojený s tím, že se dítě naučí velmi dobře spolupracovat s ostatními. To proto, že mnoho věcí je v kroužcích vykonáváno týmově a tak dojde k rozvoji daných schopností. A ty přijdou vhod třeba i ve škole, nebo v budoucím životě v práci.

Naučení nových dovedností

I to může být pozitivum, ale může se jednat také o možné negativum. Zde připomeňme, že se dítě může naučit jemu prospěšné věci, stejně jako může okoukat to špatné. Jasný příklad? Třeba sprostá slova, nebo nadávky. Obojí však není výjimečného ani ve školách a tak si daná negativa může přinést i odjinud.

Jak to funguje v Montessori školce

Jsou školky, které jsou státní a tak můžeme říci, že jsou zcela běžné a nijak se nevymykající. A potom tu je také Školka Montessori. Poměrně unikátní koncept, o který se zajímá stále větší počet rodičů. Jaké k tomu mají hlavní důvody?

Jedinečný systém celého dne

Každá Školka Montessori je založena na systému, který byl upraven tak, aby dokázal dokonale zprostředkovat realitu každému dítěti, a to zažívalo maximální uspokojení z toho, co během celého dne dělá. Unikátem daného systému je, že děti nejsou nijak omezovány a v rámci možností mohou dělat přesně a jenom to, co chtějí, co je baví, ale co je zároveň nějak obohacuj a formuje.

Důraz na vývojové potřeby dítěte

Těm předchází pravidelné pozorování, aby bylo možné zjistit, co chce a také potřebuje. Jedná se o základní vývojové potřeby. Vše je založeno na unikátním vědeckém přístupu, který přináší výsledky. Díky tomu školka Montessori dokáže nejenom zjistit, co dítě chce, ale dokáže zjistit i to, proč dělá některé věci stále dokola, nebo proč se někdy chová různě. To vše hlavně díky pozornosti a zkušenosti pedagogů.

Cílem je naučit dítě samostatnosti

Školka Montessori je oproti školce státní velmi rozdílná, i když jeden cíl mají společný. Ten cíl je naučit dítě samostatnosti, a to především podporou jejich rozvoje a snahou o minimální omezování jeho svobody, a také zájmů. Právě to v dítěti rozvíjí snahy o to, aby dělalo věci sami – protože je to také bude bavit.

Školek je po celé zemi celá řada

I když název školka Montessori může navozovat pocit, že jde o zařízení určené jenom pro ty nejmenší, není tomu tak. Základem jsou právě předškolní zařízení, které jsou však doplněny klasickým školským zařízením, kde je kladen důraz na rozvoj i osmnáctiletých jedinců. Aktuálně je daných míst po celé České republice 138 a každý rodič tak může vyhledat to, které je v jeho okolí.

Proč zvolit soukromou školu

Mnoho rodičů přemýšlí nad tím, zda své dítě pošle do státní, nebo soukromé školy. Jaká výhody má možnost číslo dvě a co všechno to může jejich dětem přinést? Výčet je poměrně bohatý a zajímavý.

Menší třídy a rodinné prostředí

Toto je jedna z velkých výhod. Soukromé školy dbají na to, aby nebyly přecpané. To v první řadě znamená jistotu toho, že je ve třídách méně dětí a učitel na ně tak má mnohem více čas. Také je zde celkově lepší, někdy až rodinná atmosféra. A to v tom smyslu, že se všichni mohou lépe znát a nejsou tolik anonymní, jako v obrovských státních školách.

Zaměření na jazyky

Ve státní škole si lze často vybrat jenom z několika málo jazyků, jako je angličtina, němčina nebo ruština. Když to porovnáme se školou soukromou, je jejich nabídka podstatně větší. Ty hlavní světové samozřejmě nechybí, ale stejně ta není problém vydat se i směrem jiných možností. A protože jazyky jsou v dnešní době naprostým základem, může toto vzdělání nabídnout žákům dobrý start do života.

Nabídka mimoškolních aktivit

Není to jenom vzdělání v rámci školy. Je to také bohatá nabídka různorodých mimoškolních aktivit, která musí zaručeně nadchnout každé dítě, ale i jeho rodiče. Když se podíváme na to, co soukromé školy mohou nabídnout, je to třeba škola v přírodě, je to také několik sportovních kurzů, nebo i zájezdy na hory, či k moři. Tím se může procvičit řeč, stejně jako utužovat kolektiv školy, i samotné třídy.

Do výuky se dostávají alternativní postupy

Není to jenom klasika v podobě biflování, která je takovým trendem hlavně na státních školách. Soukromé školy využívají moderních postupů a možností a tak nabízejí také alternativní postupy výuky. A to rozhodně není na škodu, jelikož se ukazuje, že dané možnosti jsou mnohem efektivnější, pokud jde o pochopení a rychlejší naučení dané konkrétní látky.